Historie guildy
No kde začít? Na Narniasu, jsem dlouhé tři roky, prvních deset levelů jsem se učil vůbec s postavou chodit a manipulovat s ní a v tu chvíli mě do guildy přijala Roxet, do guildy s 15ti členy, kteří byli stejnak offline a mým bráchou Belliarem, ještě před námi tam byl i Cologar s Vellfem ale ti se s naším příchodem ztratili do Guildy Kamenoužrouti, Roxet byla GuiM Angels of Blood, už jí to nebavilo a opustila guildu s tím že to dala Belliarovi, Ten to dal mě a tady začíná celý příběh.
Jako GuiM jsem nevěděl nic, nebyly banky, ani takové široké nastavení guildy, ale věděl jsem jedno, chtěl jsem mít nejmohutnější, největší a nejsilnější guildu na servru, mé levely narůstaly s lidmi co ke mě přicházeli a brali na sebe mé jméno s mým tabartem.
Přicházeli jména jako Blooder, Hawki, Casperr, Archibaldo, Vellf, Cologar, Alex, Wilex, Mussaman, Renkorn, Pandza, Gorstak, Kiwan, Drakous, Draken, Pawco a odvážím se tvrdit že jich bylo tisíce, ale byli mězi nimi i Ti horší, Wander a jemu podobných,kteří mi záviděli a zkoušeli mě potopit, těch bylo desítky a nakonec byli jedinci jako je Calla, Lobito, Belliar, Nelly, Tator a jeho syni,Akreet kteří se mnou zůstali.
Moje Guilda Angels of Blood pod svá křídla bala celé guildy, které brali na sebe nová pravidla a zákony, celé guildy k nám přestupovali, jak př stěhování národů, pod ochranu peří z křídel Andělů, Andělé krve, tak jsme se jmenovali 360 hráčů v guildě, když na servru bylo maximálně 800lidí online a začínalo to padat v mé guildy najednou bylo online 280lidí, žádná guilda neměla tolika hráčů jako já, žádný GuiM je nedokázal držet pohromadě, já to dokázal dlouhých 6 měsíců bez jediné hádky.
Smetli jsme mraky guild, zničili mnoho udatných GuiM, kteří bojovali za své členy, co knám přestupavali, měl jsem mnoho nadávek a přezdívek,
však i velký Řím skonal na své velikosti, hlavně všechno jednou končí, já si to nedokázal připustit,hádky nás zničily, naše velikost, nás zlomila a já daroval GuiM někomu jinému, nejdříve to byla Calla, ale nakonec mě přemluvili abych se vrátil, pak jsem ho dal Renkornovi a byl několik měsíců v Nemesis u Vellfa, ale chyběli mi lidi kteří mě měli rádi jako v Angels of Blood, po několika měsících jsem se vrátil.
Návrat byl horší než jsem čekal, zpuztošená guilda mě přivedla k závěru ve tři ráno když nebyl online žádný hráč guildu vymazat. Po několika měsících bez guildy jsem chtěl něco zkusit, Guildu s názvem skoro tím samím ale né opakujucím, abych nepřivolal to samé prokletí jako měla Angels of Blood, takže zkratka AofB je dostačující, PVe vystihuje že nejsme bojující guilda, ale jsme Ti kteří vyhrávají.
Andělé krve, nejsou andílci co doprovazí Mikuláše, AofB není guilda co si nechá vše líbit, jsme guilda co dokáže dpustit, jsme rodina která respektuje chyby ostatních jsme přátelé, kteří zůstavají když všichni odcházejí, jsme lidé co ctí a uznávají.
Snad to není moc ošuntělý příběh a omlouvám se za chyby, ale pospíchám do práce:) Kiss Andílci:)mimochodem to je pozdrav který používám od tý doby co jsem GuiM tak si nemyslete že jsem nějakej divnej, pokud chcete vidět jak vypadám odkaz
Http://xchat.cz/brouczinek
Komentáře
Přehled komentářů
Především děkuji za pěkně sepsanou historii guildy a malé vysvětlení? Když jsi mi tehdy předal GuM to byla noc na kterou nikdy nezapomenu, v té době jsem hrála Wowko asi 2 měsíce a to že jsi mi předal vedení guildy jsem vůbec nepostřehla, řekl jsi jen "Vládni dobře" a zmizel jsi, pochopila jsem co se stalo až když mi všichni kteří byli v té době online začali nadávat co jsem Ti udělala, že jsi odešel kvůli mně, proto pak nastala ta honička, Bell Tě musel jít vzbudit a vrátili jsme to zpátky uf vím, že ta heroická noc trvala do 6-ti do rána, ale bylo to dobře a mělo to tak zůstat, protože i když vím, že nás máš někdy všech plné zuby jsi nej GuM jakého jsem zažila. Tak ještě jednou díky a vydrž :)))
Malé vysvětlení a poděkování
(Calla, 5. 3. 2009 16:34)